Exkluzivní nestandard (zjevné vady psa)

„Exotic merle“, „silver“, „blue“, „mini verze plemene“, „unikátní zbarvení“. Podobné výrazy se v inzerátech na štěňata objevují často. Nezkušený zájemce může snadno získat dojem, že kupuje něco výjimečného, a proto také dražšího.

Každá „vzácnost“ však nepředstavuje skutečnou přidanou hodnotu. Někdy jde o tak vážnou odchylku od standardu plemene, že má negativní vliv význam nejen pro uplatnění v chovu a na výstavách, ale v některých případech má také negativní vliv na zdraví psa.

Co je standard plemene

Každé plemeno uznané FCI nebo i jinou chovatelskou organizací má svůj standard. Ten popisuje ideální podobu plemene – vzhled, povahu, velikost, typ srsti i přípustné zbarvení.

Pokud se narodí štěně s jinou barvou, velikostí nebo jiným znakem, než standard připouští, neznamená to automaticky, že bude nemocné nebo že nebude skvělým rodinným společníkem. Znamená to však, že se od standardu odchyluje natolik, že zpravidla nemůže být zařazeno do chovu a na výstavách třeba vůbec nebude hodnoceno.

Právě tuto informaci by měl kupující obdržet jasně, srozumitelně a před uzavřením kupní smlouvy.

Když se vada změní v marketing

Na trhu však lze vysledovat, že znak, který by byl v tradičním chovu považován za nestandardní, je prezentován jako mimořádná přednost. Inzeráty často pracují s tvrzeními jako

• „velmi vzácná barva“
• „unikátní genetika“
• „opravdu miniaturní“.

Výsledkem bývá paradoxní situace, kdy je cena evidentně nestandardního štěněte vyšší než cena standardních sourozenců.

Typickými příklady jsou různé merle kombinace u plemen, kde merle standard neuznává, stříbrné nebo modré odstíny vzniklé působením tzv. ředících genů nebo „mini“ varianty plemen, u nichž standard žádnou "zmenšenou verzi" vůbec nepřipouští.

Samotná vzácnost rozhodně není důkazem kvality. Některé genetické odchylky jsou vzácné právě proto, že byly v dlouhodobém chovu považovány za nežádoucí.

Ekonomická motivace: nestandard jako obchodní strategie

Zatímco v seriózním chovu je cílem produkovat jedince co nejvíce odpovídající standardu plemene, část trhu funguje opačně. Nestandardní znaky či zbarvení nejsou nechtěným nebo nežádoucím vedlejším produktem chovu, ale cílem.

Důvod je jednoduchý: za „vzácné“ štěně lze často požadovat výrazně vyšší cenu než za standardního jedince. Někteří zákazníci si rádi připlatí "za exotiku", aniž by zvážili všechny okolnosti.

Není vzácností, že někteří chovatelé záměrně vybírají rodiče tak, aby zvýšili pravděpodobnost narození nestandardně zbarvených štěňat nebo jiných neobvyklých variant. Z ekonomického hlediska se bohužel jedná o racionální obchodní model. Pokud trh akceptuje příplatek za „exotic merle“, „silver“, „blue“, „lilac“ nebo „mini“ variantu, vzniká motivace produkovat právě taková štěňata bez ohledu na to, zda jsou v souladu se standardem plemene a zda to s sebou nese zdravotní rizika.

V extrémních případech se tak pes stává módním produktem podobným luxusnímu zboží. Chovatelská hodnota ustupuje marketingu a hlavním kritériem výběru přestává být zdraví, povaha nebo funkčnost plemene. Na jejich místo nastupuje atraktivní fotografie a příběh o „vzácnosti“.

Ve výsledku tak může kupující zaplatit vysokou cenu nikoli za kvalitnějšího psa, ale za vlastnost, která je považována za nežádoucí.

Co by měl kupující vědět

Problém nastává ve chvíli, kdy chovatel zdůrazňuje atraktivní stránku nestandardu, ale mlčí o jeho důsledcích.

Kupující by měl vědět například:

• že některé barvy jsou spojovány se zvýšeným zdravotním rizikem,
• že jeho potomci mohou nést stejné nežádouci genetické znaky,
• že pes nemusí být úspěšný na výstavách,
• že nemusí splnit podmínky chovnosti,
• že část chovatelské komunity takové spojení odmítá.

Zejména u některých merle kombinací jsou dlouhodobě popisována zvýšená rizika poruch zraku a sluchu. U některých barevných mutací se objevují souvislosti s problémy srsti nebo kůže.

Ne každý nestandard znamená zdravotní komplikaci. Každý kupující však má právo vědět, co přesně kupuje.

Právní pohled

Z právního hlediska není rozhodující, zda je nestandard sám o sobě „špatný“. Rozhodující je, zda byl kupující pravdivě informován.

Pokud je například štěně prodáváno jako „vzácná stříbrná varianta“, ale chovatel zamlčí, že jde o barvu neuznanou standardem plemene, a že pes nebude moci být za určitých okolností využit v chovu nebo na výstavách, může se pozice kupujícího výrazně posílit.

Kupující totiž mohl uzavírat smlouvu v domnění, že pořizuje nadstandardní variantu plemene, nikoliv jedince s odchylkou od standardu.

Významné je zejména to, jaké informace byly uvedeny v inzerátu, e-mailové komunikaci, kupní smlouvě nebo předávacím protokolu. Doporučuji všechny listiny uchovat a inzerát dokumentovat.

Na co si dát pozor

Pokud se setkáte s označením „exotic“, „mini“, „silver“, „blue“ nebo jiným marketingovým názvem, položte si jednoduchou otázku:

Je tento znak uznán standardem plemene, jaké má důsledky pro budoucí využití psa a existují s ním spojena zdravotní rizika?

Solidní chovatel odpoví otevřeně, věcně a doloží své tvrzení konkrétními informacemi. Pokud se odpověď omezuje pouze na obecné tvrzení o vzácnosti, exkluzivitě nebo vysoké ceně, měl by to být důvod ke zvýšené opatrnosti.