Spolumajitelství psa

Dotaz na rizika spolumajitelství

Oslovila jsem chovatelskou stanici, kde inzerovali štěňátka k zadání. Chovatelka mi navrhuje, abych si vzala štěně-fenku do spolumajitelství, že zaplatím jen půlku ceny a na oplátku ona bude určovat záležitosti ohledně zapojení fenky do chovu. Má to nějaká rizika? Poloviční cena mě docela láká, o chovu toho moc nevím, takže by se mi vlastně docela hodilo, kdyby někdo rozhodoval za mě. Lenka H., Zlín

Odpověď na otázku ke spolumajitelství

Milá Lenko,

spoluvlastnictví či spolumajitelství psa je nepochybně možná varianta, jak si pořídit psa. Chovatelé tento postup docela využívají, protože obvykle nemůžou nebo nechtějí mít tolik psů u sebe doma. Určitě se může jednat o oboustranně výhodný vztah, ale má to i svoje rizika. Psa můžeš mít i s někým „na půl“ – pak jde o spolumajitelství. Ale, jak víme, pes je živá bytost, nejde ho doopravdy rozpůlit. Na všem se tedy musí spolumajitelé dohodnout.

Když si koupíš „celého psa“, nikdo ti nebude mluvit do toho, jestli půjdeš na výstavu, nebo na zkoušku a kdy, jestli máš psa upravovat tak nebo jinak a jestli budeš krmit granulemi nebo syrovým masem. Sama si rozhodneš, jestli pes půjde na bonitaci, pokud se má zapojit do chovu, „s kým“ to bude nebo jestli ho necháš kastrovat. V případě spolumajitelství psa s chovatelem jsou toto všechno případy, kdy chovatel chce mít situaci pod kontrolou. Nepochybně si do spolumajitelství nechá zvíře, u kterého vidí potenciál uplatnění v chovu. (Obecně však je možné mít psa ve spouvlastnictví napříkad i s partnerem či partnerkou, prostě si ho "koupíte napůl". Spoluvastnictví nemusí být jen s chovatelem.)

Chovatel však obvykle doufá, že všechno klapne - pes/fena ve spoluvlastnictví budou uchovněni a výstavně či sportovně úspěšní, a že potomci tohoto psa ponesou jméno jeho chovatelské stanice. Tedy chovatel bude chtít, aby se splnily podmínky pro zařazení do chovu, pokud jde o účasti na výstavách, případně mohou být do chovu povinné zkoušky nebo zdravotní testy. Hned vzniká otázka – kdo to se psem všechno „oběhá“ a kdo to bude platit? Pokud jde o fenku, budou odchována štěňata u chovatele nebo u druhého spolumajitele? Kdo to bude platit? A jak se pak rozdělí zisk z prodeje štěňat nebo z krytí? Kdo bude hradit veterinární náklady? Kdo zaplatí sousedovy roztržené kalhoty?

Musím upozornit, že v občanském zákoníku není nic moc. Leda to, že spoluvlastníci mají rozhodovat společně a podílet se na nákladech podle velikosti svého podílu. Když se nedohodnou, rozhode soud. Vzhledem k rychlosti soudů vás můžu ujistit, že takové rozhodnutí padne asi za „100 let“, takže už to bude passé. Proto je velmi důležité se na všech možných situacích dohodnout předem a ideálně písemně. I když ani tak vás nemusí napadnout všechno, co zrovna vám život přinese…

V každém případě doporučuji spoluvlastnictví s chovatelem jen zkušenějším pejskařům, kteří dokážou posoudit, jaké výhody a nevýhody z toho vztahu plynou.

Spoluvastnictví dvou lidí, kteří spolu tvoří pár a tak si pořídí psa "napůl" nedoporučuji vůbec. Co se stane se psem, když se rozdejdete? Bude ve střídavé péči když ho budete chtít oba? Nebo ho dáte do útulku, když ho nebude chtít ani jeden?

Článek vyšel v Právní poradně časopisu Psí sporty v roce 2022, doplněno a upraveno pro zverino.cz.

Předplatné časopisu Psí sporty zaručí, že budete v obraze!