Pes v horku: riziko roste už od 20 °C

Přehřátí není banální únava. Je to stav, který se může rychle změnit v život ohrožující úpal. Veterinární zdroje uvádějí, že těžký úpal u psa znamená akutní stav spojený s vysokou tělesnou teplotou, orgánovým poškozením a rizikem smrti. (vet.cornell.edu)

Neexistuje jedna bezpečná teplota pro všechny psy. Jinak snáší horko mladý štíhlý krátkosrstý pes ve stínu a jinak starý, obézní, nemocný nebo krátkolebý pes. Pes zvládne lépe žhavý letní den v přírodním prostředí, kde se střídají pevné povrchy s trávou a přirozeně proudí vzduch, jinak působi ta stejná teplota ve městě, kde slunce "pere" do betonu a vzduch se ani nehne.

Přesto platí praktické vodítko:

• už kolem 20 °C je třeba hlídat intenzitu pohybu, zejména u rizikových psů - krátký čumák, starší pes, problémy se srdcem;
• při **24–27 ** stojí za zvážení zkrátit procházky, držte se stínu a vynechte sport,
• od 28 °C výš je riziko přehřátí významné i u zdravých psů!

Nad 30–32 °C má být venku jen nezbytná hygiena, žádný trénink, aporty ani „jen krátké proběhnutí“. Studie navíc ukazují, že přehřátí nevzniká jen v tropech; u části případů hrála roli fyzická aktivita i při mnohem nižších teplotách. (PMC)

Nejčastější chyba kynologů při zátěži v teple

Pes „je zvyklý makat“. Jenže výdrž, drive ani poslušnost nejsou tepelná odolnost. Právě pracovní, sportovní a kořistnicky naladění psi často nepřestanou včas. Budou aportovat, běhat u kola nebo cvičit obranu, dokud už je tělo nezvládne ochladit.

Pes se může přehřát i nekonečným nošením míčku z vody!

Britská Královská společnost pro prevenci krutosti na zvířatech (RSPCA) upozorňuje, že psi se mnohem častěji přehřejí při pohybu v horku než kvůli pobytu v autě. Auto je smrtelná past, ale horká procházka nebo trénink jsou podceňovaný problém. (RSPCA)

Prevencí je hlavně změnit režim. Venčit brzy ráno a pozdě večer. Přes den jen krátce, ve stínu, po trávě. Asfalt zkontrolujte rukou: pokud na něm neudržíte hřbet ruky několik sekund, není vhodný ani pro psí tlapky. V horku vynechte aporty, běh u kola, dlouhé poslušnosti, obrany, coursing i „jen deset minut na place“. Pes musí mít přístup k vodě, stínu a možnosti odejít z přímého slunce. Zavřená přepravka bez proudění vzduchu, auto, rozpálená hala nebo stan u cvičáku jsou riziková místa. (dogstrust.org.uk)

Příznaky přehřátí psa

Přehřátí se často nepozná podle jednoho dramatického příznaku, ale podle změny chování psa. Pes, který ještě před chvílí pracoval, najednou zpomalí, odmítá pokračovat, lehá si, nereaguje obvykle na povely, působí zmateně nebo „divně“.

U sportovních a pracovních psů je to zrádné: pes s vysokým drivem může dlouho pokračovat v aktivitě, i když už se jeho tělo reálně přestává zvládat ochlazovat. Odpovědnost za včasné ukončeí aktivity je na vás!

Mezi varovné příznaky patří (od nejmírnějších) hlavně:

• intenzivní, těžké nebo neobvykle rychlé funění, které neustupuje ani po zastavení,
• nadměrné slinění, pěna u tlamy, ztížené dýchání,
• neklid, panika, neschopnost se zklidnit,
• výrazně červené sliznice, později naopak bledé nebo namodralé,
• slabost, nejistá chůze, motání, zakopávání,
• zvracení nebo průjem,
• apatická reakce na okolí, dezorientace,
• kolaps, křeče, bezvědomí.

Jakmile se objeví motání, kolaps, zvracení, porucha vědomí nebo křeče, je to akutní, život ohrožující stav. Průjem, slabost, kolaps a záchvaty jednoznačně patří mezi příznaky, při kterých je nutné vyhledat urgentní veterinární péči. (avma.org)

"Průměrný pes" v klidu má teplotu zhruba do 39,2 °C, dech se po zátěži postupně zklidňuje a tep není extrémně rychlý. Přehřátý pes se nezvládá vydýchat, funí i v klidu, má zrychlený tep, může slinit, motat se, zvracet nebo kolabovat. Jakmile se pes po zastavení nezlepšuje, nejde o únavu. Je třeba okamžitě chladit a kontaktovat veterináře.

• Teplota psa blížící se 40 °C je důvod k návštěvě veteriny.
• Teplota psa kolem 41 °C a více představuje akutní, život ohrožující stav.

Tři nejdůležitější věci, které udělat hned

1. Okamžitě zastavit aktivitu a dostat psa z horka. Žádné „dojdeme ještě k autu“. Psa přesuňte do stínu, do chladnější místnosti, k autu s klimatizací nebo aspoň na místo s prouděním vzduchu. Nabídněte malé množství vody, ale psa nenuťte pít násilím. Doporučuje se přesun do chladného, dobře větraného prostoru a malé doušky vlažné vody bez nucení.

2. Nečekat na veterináře - začít chladit hned. Zásadní pravidlo je: nejdřív chladit, potom transportovat. Oplachujte psa vodou chladnější, než je jeho tělo. Ideálně kombinujte vodu a přirozené proudění vzduchu (ventilátor nebo klimatizace můžou být problém). Psa můžete chladit vlhkým ručníkem - na uších, na břiše, položit ho na chladnou podlahu. Voda nesmí být ledová, určitě neijte na psa kýbl ledové vody a nenuťe ho ležet na chladící podožce, tím se může stav ještě zhoršit!

3. Kontaktovat veterináře a jet na vyšetření, i když se pes „zlepší“. Přehřátí může poškodit orgány včetně srdce a mozku, krevní srážlivost a nervový systém. Pes může po prvotním ochlazení vypadat lépe, ale problém může pokračovat uvnitř. Proto volejte veterináře nebo pohotovost, popište příznaky a postupujte podle instrukcí.

Minuty mohou rozhodovat!