
Pes v paneláku a v bytovém domě: sousedská pravidla
Pes může bydlet v paneláku stejně jako v rodinném domě. Problém ale nastává, když volně pobíhá po chodbě, skáče na sousedy nebo omezuje ostatní při užívání společné zahrady. Kdo může v domě nařídit vodítko, co smí stanovit domovní řád a lze si část společné zahrady oplotit?
Mgr. Ing. Jana Krouman, BA, advokát v Brně (zvirevpravu.cz) · 2. srpna 2026 · 7 min čtení
Dotaz na soužití se psem v paneláku / bytovém domě
Bydlíme v bytovce se společnou rozlehlou zahradou a společnou přístupovou cestou. Sousedi si nyní pořídili pejska velkého plemene, kterého pouští na zahradě i na chodbě v domě na volno. Většinou je hala bala pod dozorem. Mnohokrát se stalo, že pes byl venku a nikdo ho nehlídal. My máme také dva psy, které vodím na vodítku na zahradě i na chodbě (a to jsem dělala i v době, kdy ještě psa ani neměli, prostě mi to tak přišlo v pořádku). Občas si chodím na zahradu cvičit agility. V tu dobu je můj pes na volno (beru si vždy jen jednoho a střídám je), nicméně pes je celou dobu pod dozorem. Jedná se asi o 20 minut dvakrát týdně. Sousedy vždy upozorňuji, když je potkám, že jdu cvičit a můj pes bude na zahradě na volno. Pes sousedů se na zahradě volně několikrát za den venčí.
Navíc, máme malé miminko. Opakovaně se mi stává, že pes sousedů skáče po nás, po kočárku, běhá k mým psům na vodítku, takže je občas fuška přejít přístupovou cestu od domu k brance. Několikrát mi jejich pes zatarasil cestu přímo ve vchodě, což je s dítětem v náručí opravdu super. O používání vodítka nechtějí sousedi ani slyšet, pes nemá ani obojek, kolikrát si ho k sobě zavolají, ale nemají ani, jak by ho podrželi. Jejich dětem se několikrát pes vytrhnul a běžel zase k nám.
Mohu já po sousedech vodítko požadovat? Zase na druhou stranu, já občas své psy mám taky na volno, když chodíme trénovat, ale ti rozhodně po nikom neskáčou a ani za sousedy a za jejich psem neběhají… Případně mohu já po sousedech požadovat, aby si poměrnou část zahrady oplotili a psa si pouštěli na volno pouze na oplocenou část? Zahrada je veliká a pes by měl výběh dostatečný. Případně mohu si já oplotit část zahrady i třeba proti vůli sousedů, abychom na zahradě vůbec mohli fungovat? Např. aby si tam mohlo hrát naše dítě... Bohužel na zahradě nejsou určeny žádné metry, co je čí, a vše je jen na domluvě. Co však dělat, když domluva nefunguje? Soužití se sousedy bylo vždy na pohodu, bohužel až donedávna. Karolína R., emailový dotaz
Stručná odpověď na sousedská pravidla v bytovém domě
- Soused nemá automaticky zákonnou povinnost používat vodítko jen proto, že se pes pohybuje po společné chodbě nebo zahradě. Musí ale psa ovládat tak, aby neomezoval a neohrožoval ostatní. Pes, který skáče na dítě, kočárek nebo cizí psy, zjevně pod dostatečnou kontrolou není.
- Povinnost vodítka ve společných prostorách mohou za přiměřených podmínek stanovit pravidla domu (domoví řád).
- Část společné zahrady si nikdo nemůže jednostranně zabrat a oplotit.
- Přijatá pravidla musí platit stejně pro všechny psy.
Psi ve společných prostorech bytového domu
Z naší praxe mohu říci, že popisovaná situace je velmi běžná v městských bytových domech s více byty, kde je větší pravděpodobnost, že tam také bydlí více psů. Chápu, že Karolína je rozhořčena z chování sousedů, ale ti jsou nepochybně otráveni tím, že ona je pořád zahrnuje požadavky, jak by měli jejich psy (oni jsou hodní … ještě nikdy to neudělali…) mít více pod kontrolou.
V bytovém domě má vlastník bytu nejen byt, tj. prostorově oddělenou část domu, a také podíl na společných částech domu – chodba, sklepy, často parkovací místa a někdy také dvůr nebo zahradu ve vnitrobloku, případně předzahrádku. Podíl na společných částech je určen buď jako poměr velikosti podlahové plochy bytu k celkové podlahové ploše všech bytů v domě nebo se vlastníci dohodnou (resp. již při právním vymezování bytů dohodli), že podíly budou stejné.
V každém případě se jedná o tzv. ideální podíly, tedy k Vašemu bytu patří třeba ideální 1/10 zahrady, ale nejsou to konkrétní metry. Prostě máte 10 % přesně neurčené plochy chodby, zahrady atd. Odpověď na to, zda můžete požadovat, aby si sousedé oplotili část společné zahrady či zda si vy sama můžete oplotit část zahrady pro vlastní potřebu je dána právě právním charakterem podílu. Nemovitost, v tomto případě zahradu, je možné reálně rozdělit pouze za předpokladu, že s tím budou souhlasit všichni spoluvlastníci. Aby mohlo dojít k oplocení části zahrady pro potřeby jednoho vlastníka bude tedy potřeba souhlasu všech a také určit, jaká to bude část zahrady a jak velká část představuje spoluvlastníkův podíl na zahradě, teprve potom lze část zahrady oplotit, ať už pro účely tréninku nebo pro účely venčení. Sousedi – spoluvlastníci nejsou povinni souhlasit.
Problematika nošení vodítka má dvě roviny regulace – veřejnoprávní, tj. na úrovni obcí, kdy se reguluje pohyb psů na veřejném prostranství a soukromoprávní, kdy se reguluje pohyb psů na soukromém pozemku – tedy v domě, na společné zahradě, na společném dvoře.
Každá obec má možnost regulovat volný pohyb psů (bez vodítka). Obce zpravidla volí jednu ze tří možností:
- regulovat volný pohyb pouze na některých veřejných prostranstvích (náměstí, rušné části obce, ale i městská zeleň apod.), kde obec stanoví pravidla pro pohyb se psem – na vodítku, s náhubkem, popř. obojí,
- zakázat volný pohyb psů na všech veřejných prostranstvích, ale v tom případě musí obec vymezit prostory pro volný pohyb psů (oplocené výběhy určené pro volný pohyb a venčení psů),
- neregulovat vůbec – to se týká zpravidla jen těch nejmenších obcí.
Konkrétní pravidla je vždy nutné hledat v aktuální obecně závazné vyhlášce dané obce. Někde je vodítko povinné jen na vybraných místech, jinde platí širší omezení s vymezenými prostory pro volný pohyb psů.
Chodba domu a uzavřená zahrada určená pouze obyvatelům zpravidla nejsou veřejným prostranstvím. Obecní vyhláška upravující pohyb psů se na ně proto obvykle nevztahuje. Samotné soukromé vlastnictví ale ještě nevylučuje, že určitý prostor může být veřejným prostranstvím, pokud je bez omezení přístupný veřejnosti.
Pravidla pro pohyb psů v domě můžete stanovit buď stanovit dohodou mezi sousedy (což se zjevně nepodařilo), nebo podle stanov společenství vlastníků jednotek nebo družstva, což musí být (zjednodušeně!) realizováno zákonným postupem pro svolání schůze družstevníků nebo vlastníků bytů. Schůze buď přijme změny ve stanovách, které budou upravovat pohyb psů v domě nebo např. stanovovat rozvrh kdy který pes bude na zahradě. Případně, tato schůze přijme domovní řád. V domovním řádu lze stanovit pravidla pro pohyb psů ve společných prostorách domu.
Stanovy ani domovní řád nemohou být v rozporu se zákonem – co stanovuje zákon, ani stanovy nezmění. Nelze tedy například zakázat vlastníkům a ani nájemníkům chov zvířat v bytech. Vlastníkům (a nájemníkům) lze stanovit povinnosti k jejich zvířatům (např. neobtěžovat ostatní obyvatele domu hlukem či zápachem, nebo nevyžádaným kontaktem). Ve stanovách je možné upravit pravidla pro užívání společných částí domu. Podobný postup se používá např. při využívání tzv. kočárkáren, společných sklepů apod.
Domovní řád může například stanovit, že pes musí být na chodbě veden tak, aby nemohl přijít do kontaktu s ostatními bez jejich souhlasu, případně že má být na vodítku. Pravidlo však musí být přiměřené, vztahovat se k užívání společných částí a nesmí zakazovat samotný chov psa uvnitř bytu.
Pozor však na to, že pokud se odsouhlasí povinnost mít psa na vodítku nejen na chodbě, ale i na zahradě, zavazuje to všechny obyvatele domu, tedy i Vás, a už byste také nemohla pouštět na volno své psy ani při cvičení.
Pokud pes člověka opakovaně ohrožuje, jeho majitel konflikty vyvolává úmyslně nebo dojde ke zranění či škodě, lze věc oznámit policii nebo správnímu orgánu. Zda jde o přestupek, se posuzuje podle konkrétního jednání a jeho následků; samotná absence vodítka v soukromých společných prostorách zpravidla nestačí.
Přestupkovým řízením pro narušování občanského soužití proti sousedům se psem se však nepochybně sousedské vztahy nevylepší. Nebudou-li dodržována přijatá pravidla, a obtěžování v podobě volného pobíhání psa překročí míru přiměřenou poměrům (ano, krásný pojem, o kterém by mohl být celý časopis), krajní možností je obrátit se na soud s žalobou, ve které se budete domáhat, aby soud uložil sousedům povinnost zdržet se do budoucna tohoto jednání (a lépe dohlížet na svého psa). Tím by se asi sousedské vztahy zlikvidovaly definitivně.
Článek vyšel v Právní poradně časopisu Psí sporty v roce 2023, doplněno a upraveno pro zverino.cz.
Předplatné časopisu Psí sporty zaručí, že budete v kynologickém obraze!