Psí víno a další "psí kytky"

Proč se vlastně "psí víno" ebo "vlčí mák" jmenují právě po psech nebo vlcích?

Není to náhoda. Podobných názvů existuje mnohem více a odrážejí způsob, jak naši předkové pojmenovávali svět kolem sebe.

„Psí“ neznamenalo, že to patří psovi

Ve staré češtině mělo přídavné jméno psí často význam planý, méně hodnotný, nepravý nebo obyčejný.

Nešlo o urážku psů. Pes byl po staletí běžným hospodářským zvířetem a jeho jméno se jednoduše používalo k odlišení rostlin, které nebyly užitkové nebo neměly velkou hodnotu.

Právě proto vznikly názvy jako psí víno nebo psí růže.

A proč „vlčí“?

Vlk naopak symbolizoval něco divokého, nespoutaného a někdy i nebezpečného.

Proto označení vlčí často nesly rostliny, které byly:

• jedovaté,
• rostly mimo lidská obydlí,
• působily silně nebo tajemně.

Dodnes se například v angličtině používá lidové označení wolfsbane pro oměj šalamounek – jednu z nejjedovatějších evropských rostlin, jejíž jed se kdysi používal i při lovu vlků.

Pět zajímavých rostlin se psím nebo vlčím jménem

1. Psí víno (přísavník pětilistý)

Nemá nic společného s vinnou révou ani se psy, a spojení se psem se neukazuje ani v angličtině a v němčině. To naznačuje, že české označení vzniklo specifickým lidovým vývojem.

Název vznikl jako označení „nepravého vína“. Rostlina pouze připomíná vinnou révu, ale její plody nejsou určeny ke konzumaci.

2. Vlčí mák (Mák vlčí)

Červené květy jsou symbolem časného léta.

Původ názvu není úplně jistý. Jedna z teorií říká, že označení „vlčí“ vyjadřovalo planou rostlinu rostoucí mimo lidskou kontrolu.

3. Psí růže (Růže šípková)

Možná ji znáte spíš jako šípkovou růži.

Latinský název Rosa canina znamená doslova psí růže. Podle jedné historické teorie se její kořen používal při léčbě pokousání vzteklým psem. Spojení se psem nalezneme v angličtine (Dog rose) i v němčině (Hunds-Rose).

4. Vlčí bob (Lupina mnoholistá)

Přestože zní jako bobule, jde o lupinu, něco jako fazole. Pochází z latinského názvu Lupinus, odvozeného od slova lupus (vlk).

Staří Římané věřili, že rostlina půdu „vyžírá“ podobně jako vlk svou kořist. Ve skutečnosti je to přesně naopak – lupiny půdu obohacují dusíkem.

5. Psí zub (Kandík psí zub)

Takto se přezdívá některým rostlinám, jejichž cibule nebo kořen připomínají špičák psa.

V angličtině dodnes existuje název dog's-tooth violet pro kandík. Název odkazující na psa je i v němčině (Hundszahn-Lilie) a v latině Erythronium dens-canis. Rostlina je v české republice přísně chráněná.

Co nám tyto názvy říkají?

Především to, že lidé dříve pozorovali přírodu jinak než dnes.

Rostliny nepojmenovávali podle genetických příbuzností nebo botanických znaků. Název často vznikl podle vzhledu, chuti, jedovatosti, využití nebo prostě podle toho, co lidem připomínala.

Pes představoval něco známého a běžného.

Vlk naopak symbolizoval divočinu.

Tyto významy se pak přenesly i do názvů rostlin a některé z nich používáme dodnes, aniž bychom přemýšleli, odkud vlastně pocházejí.

Zajímavost na závěr

Podobný způsob pojmenování najdeme téměř po celé Evropě. Angličtina zná dog rose, wolfberry nebo wolfsbane, němčina používá Hundsrose či Hundsveilchen a latina dodnes nese názvy jako Rosa canina nebo Lupinus.

Naši předkové sice neměli moderní botaniku, ale měli bohatou představivost. Díky ní dnes kolem sebe nacházíme rostliny, které nesou jména psů a vlků, přestože s nimi biologicky nemají nic společného.