Slabé prověření prodávajícího zvyšuje zdravotní riziko u štěňat

Dlouhodobá studie studie Royal Veterinary College (2026) sledovala 985 „pandemických štěňat“ do věku 21 měsíců. Štěňata prodaná před 6. týdnem, aniž by nový majitel viděl matku, nebo pořízená prvochovateli, měla vyšší počet zdravotních poruch. 94,5 % majitelů uvedlo, že řešili alespoň jeden zdravotní problém a téměř čtvrtina utratila za veterinární péči více než očekávali.

Nejčastějšími problémy byly

• zažívací problémy,
• kožní onemocnění,
• záněty očí a uší,
• respirační potíže,
• poruchy chování.

Způsob koupě psa je součást zdravotního rizika

Zmíněná studie Royal Veterinary College (2026) není důkaz, že úplně každé levné nebo rychle koupené štěně bude nemocné nebo problematické. Je to ale velmi silný argument, že způsob koupě je součástí zdravotního rizika, nikoli jen „spotřebitelská volba“. Prověřování prodávajícího je zásadní krok pro zvýšení pravděpodobnosti pořízení zdravého psa.

Veterinární data ukazují, že největší ztráty vznikají úplně na začátku života. Norské a francouzské studie se zabývají počtem mrtvě narozených štěňat a štěňat uhynulých do osmého dne života a dochází k číslu 8 %. Celková ztráta do osmi týdnů dosáhla 9 %. Riziko rostlo s věkem feny, velikostí vrhu a přítomností mrtvě narozených štěňat. Hodnocené proměnné měly vliv na výsledek na úrovni jednotlivého vrhu, nikoli plemene.

Francouzské studie ukazují, že nízká porodní hmotnost je jeden z hlavních spouštěčů ztrát: u 4 971 štěňat byla úmrtnost do jednoho týdne 4,2 % u normální porodní hmotnosti, 8,8 % u nízké a 55,3 % u velmi nízké. V další francouzské práci na 8 550 štěňatech uhynulo 8,9 % živě narozených do dvou měsíců a 88 % z těchto úhynů nastalo už během prvního týdne života.

To je klíčový vzkaz i pro kupující: řada zdravotních problémů štěňat není „náhoda po koupi“. Vznikají dávno před ní. Jinými slovy, nestačí koupit „správné plemeno“. Musíte koupit ze správného vrhu a od správného člověka.

Právní a etická pointa je jednoduchá: kupující nesmí ověřovat „štěně“, ale prodávajícího a původ štěněte.

Je to jeden z důvodů, proč EU v roce 2026 přijala nový rámec pro welfare a dohledatelnost psů a koček, včetně identifikace prodávajícího, registrace a ověřitelných údajů zejména v online inzerci. Současně ale platí, že ani dobrá regulace nezachrání kupujícího, který poruší základní principy obezřetnosti při nákupu štěněte, jakožto živého tvora. To už není smůla. To je nezodpovědnost a lehkovážnost, která má později svoje následky.

Kultura pohodlnosti ovlivňuje i nákupy psů

Royal Kennel Club v tiskové zprávě ze srpna 2026 tvrdí, že britskou koupi štěňat rozežírá „convenience culture“, tedy kultura pohodlnosti.

Naprosto šokující:

• 29 % respondentů věnovalo nákupu méně než jeden den průzkumu,
• 34 % nebylo ochotno cestovat mimo svůj okres,
• 25 % by necestovalo déle než hodinu. To nejsou jen spotřebitelské preference; v prostředí online inzerce to jsou podmínky, které zvyšují pravděpodobnost nákupu od špatně kontrolovaného zdroje.

V kampani Royal Kennel Club z roku 2023, která byla zaměřená na nákupy psů na sociálních sítích bylo zjištěno:

• 25 % štěňat pořízených na sociálních sítích „onemocnělo nebo uhynulo“ do prvních narozenin,
• 32 % bylo podezřelých z původu v množírně,
• 78 % kupujících nevidělo vakcinační záznamy,
• 68 % nevidělo štěně s matkou a sourozenci. Bohužel, nejsou dostupné technické informace o vzorku a metodě, čísla jsou však alarmující.

Rozhodování o koupi psa ovlivňuje zdravotní stav a náklady na veterinární péči

Již zmíněná dlouhodobá studie britské Royal Veterinary College (2026) prokazuje spojení mezi způsobem pořízení psa a zdravotní kondici na 985 psech sledovaných v čase (štěňata pořízená v roce 2020 ve věku pod 16 týdnů, která byla znovu hodnocena v 21 měsících). Autoři zjistili, že štěňata prodaná pod 6 týdnů, bez předchozího zhlédnutí matky kupujícím, a štěňata pořízená prvochovateli měla vyšší počet zdravotních poruch.

Kupující, kteří nedostatečně prověřili online inzerci (včetně toho, že hledání informací věnovali velmi málo času) si spolu se psem pořídili komplikace, se kterými nepočítali:

• 61 % čelí neočekávaně vysokým nákladům (medián výdajů byl 250 liber = asi 7 000 Kč, rozpětí ale sahalo až do 15 000 liber = asi 420 000 Kč)
• 25 % řeší problémy s chováním,
• téměř 20 % lituje svého rozhodnutí. Mezi nejčastějšími poruchami zdraví dominovaly enteropatie (střevní problémy), kožní problémy, problémy očí a uší včetně respiračních obtíží.

Podobně zásadní jsou výsledky, které přinesly práce okolo projektu Pandemic Puppies a Generation Pup. Studie Packerové a kolegů z roku 2021 analyzovala 5 517 odpovědí z online dotazníku, z toho 4 369 „pandemických štěňat“ a 1 148 štěňat z roku 2019.

Pandemie posílila nákupní vzorce, které welfare nezlepšují:

• kupující byli častěji prvochovatelé,
• častěji platili zálohu ještě před tím, než štěně viděli, méně často šli osobně k chovateli,
• méně často hledali chovatele, který zdravotně testuje rodiče,
• častěji přebírali štěně na veřejném místě (v ČR je toto výslovně zakázáno zákonem). Výzkum přímo varuje před vyšším rizikem budoucích behaviorálních (spojených s chováním) a zdravotních problémů v této populaci.

Na behaviorální straně pak práce z roku 2024 na 985 psech ve věku 21 měsíců ukázala, že 96,7 % majitelů uvedlo alespoň jeden problémový projev chování a 30,9 % psů vykazovalo stresové či nežádoucí projevy spojené s odloučením od majitele (tj. tyto problémy se objevují pouze ve chvíli, kdy štěňata zůstanou sama nebo jsou oddělena od svého majitele).

Jde o důležitý korektiv veřejné debaty: „zdravotní problém“ není jen zánět střev virového původu nebo vrozená vada. Důsledkem špatného původu, špatné rané socializace a nepromyšlené koupě může být i chování, které končí zátěží pro rodinu, opakovanými návštěvami odborníků, nebo v krajním případě předání psa do útulku nebo eutanazií. Pozn. Eutanazie psa z důvodu chování (agresivita nebo nezvladatelné trauma) je v Británii legální, v České republice nelze utratit (jinak) zdravé zvíře.

Do obrazu patří i genetika. Moderní veterinární literatura výslovně upozorňuje, že část zdravotní zátěže není „skryté riziko“, ale záměrně vyšlechtěná vlastnost:

• extrémně plochý obličej,
• hluboké kožní záhyby,
• vypoulené oči,
• disproporční končetiny,
• anatomické extrémy obecně.

Recenzované práce popisují priorizaci vzhledu před zdravím jako zásadní welfare problém a etickou vadu samotného chovného směru. Proto nestačí ověřit papíry; je nutné ověřit i to, zda kupující vlastně neusiluje o psa s předem zabudovanou poruchou.

Typická osa zdravotních rizik

Níže je zjednodušená orientační osa. Nejde o diagnózy pro konkrétní štěně, ale o praktickou mapu toho, kde se rizika typicky hromadí podle veterinární literatury a studií, tedy, kdy dojde k problémům při výskytu jmenovaných obtíží.

• Narození: asfyxie (dušení) při porodu, nízké Apgar skóre (nizá srdeční a dechová frekvence, svalový tonus, slabá reakce na podráždění, bledé sliznice), velmi nízká porodní hmotnost
• První dva dny: hypoglykemie, hypotermie, vysoká ztrátovost u štěňat s velmi nízkou porodní váhou
• První tři týdny: většina neonatálních úhynů jako důsledek dřívějších problémů s příjmem kolostra, infekční komplikace
• Osm týdnů (v česku je to nejdříve 50. den): zákonné minimum pro prodej, kritický moment prověření chovu a prodávajícího
• První rok: enteropatie, kožní oční ušení a respirační problémy, projevy vrozených a plemenných vad, behaviorální potíže z ranné deprivace

Závěr je prostý: zdraví štěněte nezačíná dnem koupě. Ovlivňuje ho původ, vrh jako celek, péče chovatele i způsob prodeje. Pes s průkazem původu sám o sobě není zárukou zdraví, ale může snížit riziko: původ je dohledatelný, chov podléhá pravidlům, lze ověřit rodiče, vrh i odpovědnost chovatele. Kupující proto nemá hledat jen „hezké štěně“, ale ověřit člověka, od kterého ho kupuje.

ZVERINO k tomu přispívá ověřováním identity prodávajících a podporou kultury odpovědného prodeje zvířat.