Papillon

Tato stránka popisuje ráz papillon, tedy variantu plemene Kontinentální trpasličí španěl se vztyčenýma, bohatě třásnitýma a šikmo nasazenýma ušima, které svým tvarem a osrstěním připomínají rozevřená motýlí křídla (papillon je francouzsky motýl). Jde o nejznámější a nejčastější typ uší u tohoto plemene. Od druhého rázu, takzvaného phaléne (noční motýl), se papillon liší právě postavením boltců: phaléne má uši sklopené a převislé, zatímco papillon je nese pevně vztyčené a daleko od sebe nasazené, čímž vzniká typická symetrická kresba hlavy. Oba rázy patří pod jedno zastřešující plemeno (FCI č. 077, skupina 9) a mohou se rodit i ve společných vrzích. Papillon je drobný, elegantní a velmi živý společenský pes s jemnou, hedvábnou a dlouhou srstí bez podsady. Bývá popisován jako mimořádně učenlivý, kontaktní a temperamentní psík, který velmi dobře vnímá náladu svého člověka. Mezi typická zdravotní témata patří luxace pately, progresivní atrofie sítnice (PRA), neuroaxonální dystrofie a sklon k zubním problémům.

Papillon je temperamentní, bdělý a kontaktní drobný společník s vyrovnanou, ale velmi živou povahou. Ačkoli je malý, nepůsobí bázlivě ani nervózně; standard naopak žádá psa odvážného a pozorného, nikoliv agresivního ani plachého. Charakteristickým rysem rázu jsou vztyčené, široce nasazené a bohatě třásnité uši, které dodávají hlavě bdělý a živý výraz. Plemeno je proslulé výjimečnou inteligencí a učenlivostí, díky čemuž patří mezi nejúspěšnější malá plemena v psích sportech, jako jsou agility, obedience a dogdancing. Papillon je silně vázaný na svou rodinu, rád je v centru dění a špatně snáší dlouhou samotu. Bývá ostražitý vůči cizím podnětům a často hlasitě ohlašuje příchod návštěv, takže působí jako pozorný hlídací zvonek, byť bez jakýchkoliv ochranářských ambicí. Vůči neznámým lidem může být zpočátku zdrženlivý, po seznámení obvykle přátelský. Při kontaktu s velmi malými dětmi a velkými psy je vzhledem k drobnému a křehkému tělesnému rámci vždy namístě opatrnost a dohled.

Dlouhá, jemná a hedvábná srst bez podsady se u tohoto rázu neplstnatí tak snadno jako u plemen s hustou podsadou, přesto vyžaduje pravidelnou péči. Doporučuje se kartáčování několikrát týdně, se zvýšenou pozorností na třásně za ušima, na hrudi, na zadní straně končetin a na ocase, kde se nejčastěji tvoří plstě. Papillon se nestříhá, srst se ponechává v přirozené délce. Zvláštní pozornost si u tohoto rázu zaslouží bohatě osrstěné boltce vztyčených uší, které je vhodné pravidelně kontrolovat a čistit. Vzhledem ke sklonu k zubnímu kameni a předčasné ztrátě zubů se doporučuje pravidelná domácí dentální hygiena a veterinární kontrola chrupu. Drápky je třeba podle potřeby zastřihávat.

Papillon je drobný, mimořádně učenlivý a živý společník s typicky vztyčenýma, motýlovitě třásnitýma ušima. Plemeno se obvykle dožívá vysokého věku, mezi nejčastěji uváděná zdravotní rizika však patří luxace pately (vykloubení čéšky), která je u malých plemen častá a v těžších stupních může vyžadovat operaci. Z očních onemocnění je popisována progresivní atrofie sítnice (PRA) vedoucí ke ztrátě zraku; doporučuje se DNA test a oční vyšetření chovných jedinců. U tohoto plemene je popsána i neuroaxonální dystrofie, dědičné neurologické onemocnění, na které existuje DNA test. Drobný chrup je náchylný k zubnímu kameni a parodontóze, proto je namístě dentální prevence.

Papillon patří k nejučenlivějším malým plemenům a výcvik obvykle zvládá rychle a s nadšením. Velmi dobře reaguje na pozitivní motivační metody založené na odměně a hře; tvrdé a donucovací postupy jsou pro citlivou povahu tohoto rázu nevhodné. Díky vysoké inteligenci a chuti spolupracovat exceluje v agility, obedience i dogdancingu. Důležitá je důsledná, ale laskavá výchova, aby drobný pes nezískal nežádoucí návyky typu nadměrného štěkání nebo malého psa, kterému je vše dovoleno. Pro vyrovnanost je vhodná včasná socializace a postupné zvykání na samotu, kterou papillon snáší obtížně. Mentální zatížení a interaktivní hry jsou pro toto bystré plemeno stejně důležité jako fyzický pohyb.