Slovenský ohař hrubosrstý

Slovenský ohař hrubosrstý (slovensky slovenský hrubosrstý stavač, FCI č. 320) je všestranný lovecký ohař pocházející ze Slovenska. FCI ho řadí do skupiny 7 (ohaři neboli stavěči), sekce 1.2 kontinentální ohaři s hrubou srstí typu Braque, s povinnou pracovní zkouškou. Plemeno vzniklo cílenou plemenitbou ve 20. století; podle dostupných zdrojů na jeho vzniku stál slovenský kynolog Koloman Slimák. Základ chovu dal výmarský ohař, od něhož plemeno převzalo charakteristické šedé zbarvení i základní povahové vlastnosti, a křížením s hrubosrstými ohaři, zejména s českým fouskem a německým drsnosrstým ohařem, vznikli jedinci výmarského typu, avšak s hrubou, drsnou srstí. Definitivního uznání FCI se plemeno dočkalo v roce 1983, platný standard byl vydán 6. ledna 1995. Účelem plemene je práce po výstřelu: vyhledávání a dohledávka postřelené zvěře, práce na barvě a přinášení, a to v poli, v lese i ve vodě. Standard popisuje psa středně silné, pracovní stavby těla, ušlechtilých linií, šedě zbarveného s drsným osrstěním. Jde o méně početné plemeno, takže rozsáhlá statistická data o povaze a zdraví jsou omezená a tento profil vychází především z FCI standardu a údajů chovatelských zdrojů.

Podle FCI standardu jde o středně silného psa pracovního typu s ušlechtilými liniemi a silnou, avšak ne hrubou kostrou. Kohoutková výška psů je 62 až 68 cm, fen 57 až 64 cm; hmotnost standard přímo neuvádí (chovatelské zdroje se rozcházejí, proto ji zde neuvádíme jako pevný údaj). Srst je typickým znakem plemene: krycí chlup je tvrdý, rovný, přiléhající, dlouhý zhruba 4 cm, s krátkou a jemnou podsadou; na hlavě jsou patrné vousy a obočí dávající psovi výrazný drsnosrstý vzhled. Základní barva je šedá v odstínech od stříbřité po myší šeď, povolené jsou bílé znaky na hrudi a končetinách. Uši jsou středně dlouhé, nasazené ve výši oka, se širokým úponem, na konci zaoblené a visící naplocho podél lící. Oči mají mandlový tvar a jantarovou barvu s inteligentním výrazem. Ocas byl tradičně kupírován; tam, kde to legislativa neumožňuje, se ponechává přirozený. Standard popisuje povahu jako vyrovnanou, bez náznaků plachosti či bázlivosti, psa silného a odvážného, ostrého na škodnou, přitom snadno cvičitelného a poslušného. Chovatelské zdroje plemeno popisují jako oddané a vázané na rodinu. Protože jde o vzácnější plemeno s omezenými daty, popis povahy vychází z účelu a textu standardu, nikoli z rozsáhlých statistik.

Jde o pracovní lovecké plemeno s vysokou potřebou pohybu. Chovatelské zdroje uvádějí přibližně jednu až dvě hodiny aktivního pohybu denně; vedle běžné procházky plemeno ocení činnost zaměstnávající i hlavu, například stopařské a vyhledávací úkoly nebo myslivost. Bez dostatečného vyžití pracovně založeného psa hrozí nuda a s ní spojené nežádoucí chování, proto je vhodný spíše do aktivní domácnosti či k loveckému upotřebení. Drsná srst vyžaduje pravidelný kartáč, zpravidla zhruba jednou týdně a častěji v období línání, případně příležitostné trimování podle stavu srsti. U uší, které visí podél lící, je vhodná pravidelná kontrola a čištění, protože sklopené ucho hůře větrá; nezapomínejte ani na drápy a péči o zuby. Konkrétní režim vždy přizpůsobte věku, kondici a doporučení veterináře.

Slovenský ohař hrubosrstý bývá popisován jako celkově zdravé a otužilé plemeno, podrobná populační data jsou však kvůli jeho vzácnosti omezená. Mezi nejčastěji zmiňované predispozice patří dysplazie kyčelního kloubu, u níž britský Kennel Club doporučuje chovatelům účast v programu vyšetřování kyčlí; uváděna bývá také dysplazie loketního kloubu. Jako u dalších plemen s hlubokým frudníkem je zmiňováno riziko dilatace a torze žaludku (nadmutí, GDV), což je akutní život ohrožující stav vyžadující okamžitou veterinární péči. Vzhledem ke sklopeným uším přiléhajícím k lícím se objevují i záněty zvukovodu. Před pořízením štěněte se ptejte chovatele na vyšetření kyčlí a loktů rodičů a na zdravotní historii linie. Péči i prevenci vždy konzultujte s veterinářem.

Standard plemeno popisuje jako snadno cvičitelné a poslušné, s vyrovnanou povahou bez plachosti, a zároveň jako psa silného, odvážného a ostrého na škodnou. Z pracovního zaměření vyplývá vysoká chuť spolupracovat s vůdcem, dobrá učenlivost a potřeba smysluplné práce; chovatelské zdroje psy popisují jako učenlivé a ochotné pracovat. Výcvik je vhodné stavět na důslednosti, pozitivní motivaci a včasné socializaci, aby se přirozená ostrost na škodnou a lovecké pudy daly usměrnit. Protože jde o lovecké plemeno s výrazným loveckým chováním a vyšší potřebou pohybu, vyžaduje majitele ochotného věnovat čas tréninku i vyžití; bez vedení a zaměstnání může být pes frustrovaný. Konkrétní behaviorální charakteristiky jsou u tohoto vzácnějšího plemene odvozené spíše z účelu a standardu než z rozsáhlých dat.